Všude po internetu se to hemží definicemi, které se snaží klasického hipstera dokonale vystihnout. Většinou jde o to, že hipster patří ke dvacátníkům nebo třicátníkům, kteří se hlásí ke společné subkultuře. Zakládají si na svobodném myšlení, jsou sami svobodní, rádi vybočují ze stereotypů myšlení, tvorby a oblečení, což je patrné ze všeho nejvíc. Tihle lidi rádi přejímají nové trendy v módě a hudbě, zatímco o nich ostatní ještě sotva tuší. Hipster je prostě tak nějak napřed nebo úplně mimo.
hipster-865295_960_720.jpg
Úzké kalhoty a kostky jako poznávací znamení
Dřív to tahle skupina lidí měla poměrně těžké, dneska už stačí zaskočit do nejobyčejnějšího obchodu s oblečením a dokonalý hipsterský vzhled je na světě. Většinou jde o úzké kalhoty (čím užší, tím lepší), boty, které už vypadají trochu použitě, potrhané tričko a kostkovanou košili. Image skvěle doplňují brýle s výraznými obroučkami a velkými skly, ať už jde o brýle dioptrické, nebo ty sluneční.
Nakousnuté jablko a na pohled nepraktická zavazadla
Už jsi někdy viděla takhle vypadajícího člověka, že by se spokojil s tuctovým smartphonem a na zádech měl k tomu navíc dokonale praktický batoh? Asi těžko. Hipsteři se tak nějak proti světu spojili s „nakousnutým jablkem“ a co se zavazadel týče, ty připomínají styl vintage, staré pytle na poštu nebo nepromokavou krabici.
Miluje neznámé a jezdí na kole
No, pochopitelně. Jestli se nechce tenhle týpek stát ovcí ve stádu, musí milovat a vyznávat to, co miluje a vyznává jen menšina lidí, ideálně úplné minimum. Možná zbožňuje východní filozofii, ale nějaký ten úplně zapomenutý směr, o kterém se toho moc neví. A ekologie pro něj rozhodně není sprosté slovo.
pexels-photo.jpg
V MHD ho taky moc často nepotkáš. Nejradši se do práce dopravuje na starém kole, ať už jde o skládačku nebo favorita, za kterého by mu děti v sedmdesátkách utrhaly ruce.
A co vousy u pánů?
Jo, to je pro nás ženy docela zásadní otázka, co má takový hipster na tvářích. Hladce oholené tváře se hodí pro pány v oblecích, ne pro hipstery. Takže knírek, týdenní strniště (ne, to už není moc sexy) nebo často plnovous, díky němuž by mohl z fleku dostat roli Mrazíka. To je ono.
pexels-photo-69212.jpeg
„Ty jsem poslouchal, když ještě nebyli slavní“
Už jsi tohle od někoho slyšela? A zapadá to do toho všeho, co už jsme na hipstery práskly? Tak výborně, je to on. Pokud se spolu bavíte o hudbě a on na tebe vybalí tuhle větičku, je to je jasné. Kapela, která se stala slavnou a nechala se pohltit komercí, jde mimo jeho zájmy.
Kde se vůbec hipsteři vzali?
Možná tomu budeš těžko věřit, ale hipsteři se podle všeho objevili poprvé už ve 40. letech u amerických jazzových hudebníků. Samotný pojem pochází z anglického „hips“, jak se těmhle podivínům, kteří se odmítali přizpůsobovat mase, začalo říkat během 60. let. Spisovatel Norman Mailer definoval hipstera v roce 1957 ve svém díle Bílý černoch jako nihilistického bohéma a utlačovaného černocha.
Uznáváme, byla by to bez nich možná trochu nuda… A možná všichni, kdo byli kdysi tak nějak out, protože měli jiné zájmy než jejich vrstevníci, byli vlastně super hipsteři.
