U porodu jsem být nechtěl. Nakonec jsem rád, že jsem šel
„O přítomnosti na porodním sále jsem nechtěl zprvopočátku ani slyšet. Čím víc se ovšem blížil termín plánovaného porodu, tím víc ve mně hlodala zvědavost, ale i skutečnost, že jsem si připadal jako zbabělec.
U výroby našeho prvního dítěte jsem přece byl. Proč bych neměl být u jeho příchodu na svět? Na sál jsem vstupoval s rozpaky, ale nakonec svého rozhodnutí nelituju. Zázrak zrození nového života je jednoduše nepopsatelný.“ Martin, 32 let, IT specialista
Přečti si také: Bezdětní vs. (mladé) matky aneb Kdo je tady nenormální?
Nikdy jsem netušil, jak moc jsou ženy silné
„Lukášek měl přijít na svět na začátku května a já si už od zimy pohrával s myšlenkou, že u porodu budu. Manželka byla v té době silně proti. Své rozhodnutí naštěstí změnila týden před plánovaným termínem. Zážitek to byl opravdu silná a úžasný. Měl jsem co dělat, abych se po několika hodinách nesesypal, moje žena byla ale obdivuhodná. Nikdy jsem netušil, jak moc jsou ženy silné a statečné. Nakonec jsem si připadal zbytečný. Rozhodně ale tento zážitek nevnímám negativně.“ Lukáš, 27 let, projektant
Porod poznamenal náš sexuální život. Negativně
„U porodu jsem nikdy být nechtěl. Zastávám názor, že jde o natolik intimní a soukromou věc žen, že bychom u ní – my chlapi - jednoduše neměli asistovat a zbytečně překážet. Moje manželka ovšem vznesla prosbu a já ji po dlouhém přemlouvání a rozmýšlení vyhověl. Porod jsem ale psychicky nezvládl. Bohužel tato zkušenost negativně ovlivnila také náš sexuální život. Vždy si totiž vzpomenu na to, co se dělo na sále a můj chtíč se rázem rozplyne.“ Radovan, 36 let, podnikatel
pregnancy-775041_960_720.jpg
Frustrovalo mě, že jsem nemohl pomoct
„Když snoubenka vyslovila myšlenku o otci u porodu, byl jsem nadšený. Věděl jsem, že to nebude žádný med, proto jsem toužil maminku našeho vytouženého dítěte maximálně podpořit ve chvílích, kdy jí rozhodně nebude do smíchu. Kdybych ale věděl, jak to všechno nakonec dopadne, asi bych se dlouze rozmýšlel, zda se porodu opětovně zúčastnit. Snoubenka rodila dlouhých šestadvacet hodin. Byla vyčerpaná, uplakaná, na pokraji zhroucení a já nemohl dělat nic, než ji držet za ruku, otírat orosené čelo, slzy a čekat. Její bolest mě neskutečně drásala. Ještě víc mě ale frustrovalo, že jsem jí nemohl nijak pomoct a že za tohle všechno vlastně můžu já. Díkybohu vše nakonec dobře dopadlo, ale já tenhle zážitek nehodnotím příliš kladně.“ Robin 32 let, strojní inženýr
Mohlo by tě zajímat: 4 věci, které rozhodně nedávej těhotné kámošce
Manželky si vážím víc než kdykoli předtím
„Dlouho jsem si s myšlenkou být u porodu pohrával, až jsem se rozhodl, že v tom manželku jednoduše nechci a nemůžu nechat. Těch několik hodin pro nás bylo pravděpodobně nejdelších v životě. Vidět ale zázrak zrození nového života na vlastní oči, to už vám nikdo nikdy nevezme. Mohu prohlásit, že ženy jsou jednoduše obdivuhodná stvoření a my chlapi jim nesaháme ani po kotníky. Za to, co všechno si moje žena při porodu vytrpěla, jí patří velký dík a moje hluboká poklona. Vážím si jí nyní víc, než kdykoli předtím.“ Marcel, 33 let, personalista
baby-belly-1533541_960_720.jpg
5 otázek, na které si musíš odpovědět, než otce dítěte přizveš na sál
- Opravdu chceš, aby tě viděl v nelichotivých pozicích, v kaluži všech tělních tekutin, uplakanou, vyčerpanou a křičící bolestí?
- Chce být u porodu, zvládne to a dokáže ti být oporou bez toho, aby to váš vztah negativně poznamenalo?
- Nebude přidělávat personálu na sále ještě víc starostí?
- Ví, co vás během porodu čeká a je na to odpovídajícím způsobem připraven?
- Nebude mu vadit, že během porodu může nabídnout pouze pasivní podporu?
A jak to bylo u tebe? Měla jsi muže u porodu? Jak to zvládl? Dej nám vědět na Facebooku nebo Instagramu s hashtagem #jsmekocky!
