Na tuto událost prakticky okamžitě zareagovala organizace sdružující se pod označením „kojící guerilla“. Jako guerillu, potažmo guerillový marketing, označujeme nekonvenční formu propagace s cílem vzbuzení maximálního zájmu za použití omezeného rozpočtu. Tyhle prvky členky kojící guerilly splňují do puntíku. Aby upoutaly pozornost, rozhodly se hromadně nakojit své ratolesti v pobočkách pražských bank.
Jejich snaha se ale ve finále minula účinkem. Dobrovolného exhibicionismu se zúčastnilo víc novinářů než zarytých „kojilek“. V konečném důsledku se do „protestu“ zapojily jen čtyři exhibicionistky, které si utrhly ostudu a ukázaly své přednosti celému národu (pokud tak lze tukem a mlékem nalitá ňadra vůbec za přednosti označovat). A my se ptáme? Opravdu je tohle normální?
Nic proti kojení!
Drtivá většina příznivců kojící guerilly o kojení prohlašuje, že je to naprosto přirozená součást našich životů. To je samozřejmě bez debat a my jim dáváme za pravdu. Na druhou stranu jde ale o nesmírně intimní a citlivý proces, který si zaslouží trochu úcty, respektu a především soukromí. Pokud kojícím dámám nevadí ukazovat nahá prsa kolemjdoucím, poukazuje to pouze na jejich neschopnost přizpůsobit se a respektovat pravidla slušného chování. Mnohem větší dopady má ale takové veřejné kojení na dítě, které je neustále rušeno okolními vjemy.
bigstock-breastfeeding-4391029.jpg
Dost na tom, že kolemjdoucí často nevědí, kam s očima, a odhalená žena je dovádí do rozpaků. Sama jsem se setkala s mladou slečnou, která si uprostřed do posledního místa zaplněné restaurace vykasala halenku, neforemné ňadro si odložila na stůl, aby k němu mohla následně nechat přicucnout malou dceru. Svůj exhibicionismus zakončila přebalováním najezené dcery přímo mezi talířky a plnými mísami s jídlem. A tak se znovu ptám. Je tohle opravdu normální?
Co je dneska přirozené?
Pokud bychom se blíž podívali na jeden z nejčastějších argumentů členek kojící guerilly, které se svorně shodují na tom, že kojení je přirozené, pak jim musíme dát za pravdu. Kojení je přirozené stejně jako vyměšování nebo sex. To ale neznamená, že se těmhle aktivitám budeme oddávat veřejně před zraky ostatních kolemjdoucích.
Mnohé členky kojící guerilly na toto konto odpovídají, že nelze srovnávat kojení s vyměšováním. Že jde o něco naprosto odlišného. Odlišného možná, přirozeného určitě. Pokud bychom se zaměřili výlučně na příjem potravy, za co veřejný exhibicionismus dámy směle maskují, pak se jistě shodneme na tom, že jsou místa, kde zkrátka není slušné ani vhodné zavítat s odhaleným ňadrem ani mastným hamburgerem nebo pytlíkem hranolků. A takovým místem může být třeba zmíněná banka.
- V Praze je spousta míst, kde si můžeš dát luxusní burger, tak to radši v bance ani nezkoušej...
Svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého
Britský filozof a politický ekonom John Stuart Mill kdysi prohlásil, že svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého. A přesně tohle by si měly kojící exhibicionistky uvědomit. Pokud svým odhalováním (chcete-li explicitní péčí o dítě) okolí pohoršují nebo ho dostávají do rozpaků, narušují tím svobodu druhých na úkor své vlastní touhy šokovat, exhibovat a být „in“.
Zároveň to poukazuje na jejich neschopnost uchovat si tento nesmírně intimní okamžik mezi matkou a dítětem v soukromí, kam nepochybně patří. Z fyziologického hlediska je samozřejmě naprosto normální respektovat potřeby dítěte a kojit ho na požádání, vždy je ale potřeba brát alespoň minimální ohledy nejen na okolí, ale především na kojené dítě. Přehodit přes sebe plenu nebo poodejít do ústraní, kde nebude dítě rušeno, snad není takový problém. Pokud ano, pak je v hlavách kojilek něco hodně špatně.
Jaký je tvůj názor na kojení v bankách, restauracích a dalších veřejných institucích? Dej nám vědět do diskuze pod článkem.
