Česká veřejnost se právě rozohňuje nad tím, jak nechal mladý pár v autě upéct vlastního psa zaživa (zbytečně – jen proto, aby se kochal zvířaty v zoo). Akorát nám to připomíná, jak je lidstvo nezodpovědné a hloupé, protože je to pořád dokola – s příchodem horkých dní se začne mluvit o tom, že nesmíme svoje zvířata ani děti nechávat v autě déle, než je nezbytně nutné (ideálně samozřejmě vůbec). A stejně pak na sociálních sítích a v televizi vídáme příspěvky o tom, kdo kde kterého Punťu nechal v hicu na padnutí uvězněného v plechové krabici.
V „lepším“ případě to hafan aspoň přežije, i když máme jisté pochybnosti o tom, jak se o něj jeho majitelé starají dál, když ho nechají podstoupit přehřátí. V tom horším zemře velice trýznivou smrtí. Nejednoho napadne něco o oku za oko. Jak se tedy především o pejsky a kočičky v létě starat?
Procházka jen ráno a večer
Zní to logicky, ale radši to zmíníme. Psi na procházku potřebují, aby se řádně vyprázdnili, trochu počmuchali a celý den se nenudili. Když je ale parno, je potřeba s nimi jít na delší dobu ven hned ráno nebo pak později večer (nebo obojí). Během dne se s mazlíkem omez na rychlé vyčůrání a rozhodně po něm nechtěj žádné fyzické výkony.
Honem na trávu
S létem se pojí i nejedna popálená tlapka. My si nohy chráníme podrážkami bot, psa ale nejspíš na asfalt potáhneš bosého. Když si nejsi jistá, jestli ho zem pálí, stoupni si na ni bez bot sama a uvidíš. Co pálí tebe, bude dost pravděpodobně pálit i jeho.
Samozřejmě že padesátikilového drahouška neponeseš na trávu v náruči, po rozpáleném asfaltu se ale pohybujte, jak nejmíň to jde. Urychleně ho dostaň na zeleň nebo třeba lesní cestu. A pozor, i asfalt ve stínu může být ještě pořád pekelně rozpálený z předchozích hodin.
Neustálý přístup k pitné vodě
Když je vedro, všichni víc pijeme. Máme větší žízeň. Bez vody to nejde. To samé platí u psů a koček – jednoduše jim zajisti nepřetržitý přístup k pitné vodě, což by ostatně měla být samozřejmost. V létě častěji kontroluj, jestli ještě mají v misce vodu, nebo už ji stihli vypít.
Na dostatečný přísun vody dbej i na případném výletě (ale na ten se s pejskem vydávej, jen když to venku nepřipomíná tropy). Na druhou stranu ale zvíře k pití nenuť. Samo dobře ví, kdy potřebuje pít a kdy ne.
shutterstock_226817329.jpg
Místečko ve stínu
Zvíře by taky mělo mít svoje místo, kde mu bude dobře. Může se schovat třeba do předsíně na dlažbu nebo do stínu na zahradě – musíš mu ho ale vždycky zajistit. Jedině tak si opravdu odpočine. Jestli se totiž bude muset vyvalit na sluníčku, bude se vyčerpávat i polohou vleže.
Chlazení vítáno, ale s mírou
A na řadu přichází oblíbené chlazení. Vzít miláčka k řece, rybníku nebo zahradnímu bazénu je super. Pejsek si užije plavání (tedy pokud ho má rád) a bude mu fajn. Důležité ale je, aby nedošlo k teplotnímu šoku.
Pokud se ti voda bude zdát příliš studená (to je spíš případ horských jezer a řek), nenuť do ní psa chodit. A v žádném případě ho nikdy do vody neházej!
Fajn je třeba postříkat ho zahradní hadicí (pokud máš k dispozici zahradu), ale zase platí, že ne násilím. Jakmile poznáš, že se to psovi nelíbí, netlač ho do toho.
shutterstock_1119815192.jpg
Srst nakrátko? Nikdy!
Zatímco lidi na léto shodí klidně i většinu svých vlasů, psovi rozhodně neprospěješ, když mu srst vezmeš nakrátko. Tahle „vychytávka“ má totiž termoregulační funkci a chrání psa před sluncem (a přehřátím, i když jen do jisté míry) a jeho kůži před poškozením. Pokud máš naháče, nezdráhej se natírat ho krémy s UV faktorem.
Kdy je vlastně na psa horko a jak poznat, že je něco v nepořádku?
Když je míň než 20 °C, jsou mazlíci většinou v pohodě (pokud jsou zdraví). Jakmile teploměr ukazuje nad 20 °C, zvyšuje se riziko, že se začnou přehřívat. Proto bys měla zvážit, do které aktivity se s ním ještě pustíš a která opatření zařadíš do denní rutiny.
Při nedodržení pravidel, která jsou celkem logická, ale i při jejich dodržení, ovšem ve vysokých teplotách, může stejně zvíře potkat úpal. To, že se něco děje, poznáš podle zrychleného dýchání, třesu, křečí, zvracení, průjmu i malátnosti nebo apatie.
Použité zdroje: zdroj 1, zdroj 2
Autor článku: redakce
