Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která nám ho do redakce zaslala e-mailem. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna – pozn. redakce.
Do výchovy vnoučat nebudeme zasahovat
„Společně s manželem jsme se zařekli, že do výchovy našich vnuků a vnuček nebudeme nijak zasahovat. Naše děti totiž ty svoje vychovávají už úplně jinak, než jsme to dělali my. A to rozhodně není špatně. Ani jeden z nás nicméně nečekal, že výchova naší vymodlené vnučky bude tak… Jiná,“ začíná své vyprávění pětapadesátiletá Marta.
Jako rodiče jsme byli přísní
„Marcelka se narodila po velkých komplikacích předčasně. Naštěstí to na ní (alespoň zatím) nezanechalo žádné stopy. Dceru jsme vždy vedli pevnou rukou a pro plácnutí na zadek nešli daleko. Troufám si nicméně tvrdit, že vyrostla ve spolehlivého a zodpovědného jedince, který si umí prosadit svou, ale zároveň bere ohledy na druhé. Domnívám se proto, že jako rodiče jsme neselhali.
bigstock-senior-grandparents-and-grandd-350134156.jpg
Bez bot a chemie
Maruška ale svoji dcerku od malička vedla více k přírodě a souznění s ní. Na tom by samozřejmě nebylo nic špatného, kdyby nás pomalu nezačala seznamovat s tím, že jsou s manželem vegani a k tomu budou vést i malou Marcelku, klasické boty ani jeden z nich nenosí a veškerá chemie i konvenční léčba tak trochu zbytečná, ba dokonce nebezpečná. A s klasickou školkou, nedej bože školou, prý taky nemáme počítat.
- Mohlo by tě zajímat: Kritičky, biomatky nebo nudilky. Tohle jsou ženy dneška?
Desinfekce mateřským mlékem a žádné očkování
Když maličká stonala, vše řešili bylinkami nebo homeopatiky. Rány jí Marie od malička desinfikovala mateřským mlékem a pravidelné návštěvy pediatra, stejně jako doporučené očkování razantně odmítala. Sdružovala se se stejně alternativně zaměřenými ženami, se kterými si vzájemně předávaly zkušenosti o kojení, šátkování, barefootu, lesních školkách i o tom, jak to udělat u lékaře, aby jí dcerku nenaočkovali.
Tolik otázek
Malá je neuvěřitelně šikovné a zvídavé dítko. Její způsob života a výchovy mi ale hrubě nesedí. Jak může maličká holčička ťapkat špinavým městem bez bot nebo jen s tenkou podrážkou s tkaničkami, která boty nepřipomíná ani vzdáleně? Co bude dcera dělat, až nad ní lékařka zlomí hůl a odmítne jí dítě ošetřit? Vezmou vnučku bez očkování do školy a co když bude vyžadovat léčbu, která se neobejde bez chemických medikamentů, nedej bože hospitalizace?
Pro ostatní jsme exoti
Hlavou se mi honí tisíce otázek. Zároveň mám o vnučku strach. Ještě o sobě nedokáže, ba ani nemůže rozhodovat a dcera ji touhle alternativou dle mého názoru tak trochu ničí. U kolegyň, sousedek a kamarádek platíme za exoty. Moje dcera je podle nich poblázněná lesana. Jiní zase tvrdí, že je členkou nějaké sekty. A já nevím, jak z téhle ošemetné situace ven. Bojím se, že když se ozvu, přijdu nejen o dceru, ale i o vnučku,“ uzavírá své vyprávění Marta.
Co bys dělala v kůži naší čtenářky? Dej nám vědět v diskuzi pod článkem!
